Běžné oční vady:

Hypermetropie (dalekozrakost)

Dalekozrakost (hypermetropie) by se dala charakterizovat jako vada, kdy je oko fyziologicky příliš krátké. Ostrý obraz se potom vytváří za sítnicí a na sítnici vzniká obraz neostrý. Pacient trpící hypermetropií vidí špatně jak na blízko, tak i na dálku. Podaří-li se mu přece jenom zaostřit do dálky, tak pouze za cenu značné námahy očí a následné únavy.

Charakteristické příznaky

Únava očí a bolest hlavy. Příčinou těchto příznaků bývá neustálá snaha o dokonalou akomodaci. Potíže bývají častější a výraznější večer a po práci. Lehká hypermetropie probíhá mnohdy nepozorovaně až do věku 35 či 40 let, protože oko ještě dokáže akomodovat natolik, aby viděný obraz byl jasný a nerozmazaný. Je-li tato vada výraznější, všimneme si jí poměrně brzy u dětí. Často bývá provázena šilhavostí, kterou je třeba velmi rychle odstranit.

Funkce oka

Pokud oko nevykazuje žádnou vadu vidění, utváří se obraz vzdálených nebo blízkých předmětů na sítnici. Čočka se vyklenuje a oplošťuje v závislosti na vzdálenostech tak, aby byl vytvořen jasný obraz. Tento proces se nazývá akomodace. Akomodace umožňuje vidění od několika desítek centimetrů až po nekonečno. Pokud je obraz neostrý znamená to, že oko vykazuje vadu vidění.

Korekce

Hypermetropie se koriguje tzv. "plusovými" brýlovými čočkami, s jejichž pomocí je obraz přiváděn na sítnici. Tím se usnadní akomodace a zabrání se tak únavě očí a bolestem hlavy. Skla určená pro osoby trpící hypermetropií jsou silnější ve středu než na okraji. Rozdíl v síle skel je tím větší, čím je hypermetropie silnější. Toto ovšem není důvod k obavám, neboť existují brýlové čočky stále estetičtější a funkčnější.
© 2007 by NextCorp software. xhtml 1.1 valid